Symboly a znaky

Latinský kříž

Nejznámější varianta kříže, jejíž svislé rameno je prodlouženo dolů. Na tomto popravčím nástroji měl podle Bible zemřít Kristus. Není ovšem bez zajímavosti, že „standardní“ kříž, používaný hlavně k popravám vzbouřenců, měl většinou tvar antonínského tau, protože rameno směřující vzhůru nemělo praktické využití. Přibití obžaloby na toto rameno, jako tomu bylo v případě Ježíše, bylo ojedinělé.

Patriarší kříž.

Je to latinský kříž doplněný o jedno kratší břevno, představující tabulku s nápisem I.N.R.I. ( Iesus Nazarenus, Rex Iudaeorum - Ježíš Nazaretský, král židovský), kterou nechal na Kristův kříž připevnit Pilát Pontský jako připomínku odsouzencova jména a vinny.

Od patnáctého století je znakem Uher, pak jej převzalo Slovensko. Také byl používán na pečetích lotrinských vévodů, podle čehož dostal i své druhé jméno - lotrinský. Jako svůj znak jej přijala také Johanka z Arku a druhoválečné hnutí Svobodní Francouzi.

Pravoslavný

Jde o patriarši kříž doplněný o spodní břevno, které sloužilo k přibití nohou.

Petrův kříž

Jedná se o latinský kříž obrácený vzhůru nohama. Podle pověsti totiž Petr před svou popravou namítal, že nemůže zemřít stejnou smrtí jako Kristus, protože toho není hoden. Římané tedy projevili svérázný smysl pro humor a otočili nebohého světce o sto osmdesát stupňů.

Přestože jsou tvarově shodné, Petrův kříž se nesmí zaměňovat se satanským křížem. U satanského kříže má totiž jeho obrácení vzhůru nohama naprosto odlišný význam – jde o popření křesťanských zásad; představuje jakýsi meč ducha, mířící špicí k nebesům, či falus.

Keltský kříž

Jeho význam je interpretován různě. Jeden z výkladů říká, že kruh představuje koloběh Slunce během roku, čtyři ramena kříže potom dva slunovraty a dvě rovnodennosti. Jiný pak kříž připodobňuje k průniku dvou světů – toho našeho, který je symbolizován vodorovnou linkou, a duchovního, zastoupeného v lince svislé. Kruh je pak jakousi ochrannou sférou.

Jednou z jeho verzí je kříž s jedním prodlouženým ramenem – přezdívá se jí Patrikův kříž. Podle legendy totiž tento světec spojil křesťanskou insignii se starým symbolem slunečního kotouče, aby tak demonstroval toleranci křesťanství k původním pohanským kultům.

Pravděpodobnější ovšem je, že k prodloužení ramene došlo prostě proto, aby mohl být zařazen mezi křesťanskou symboliku a nové náboženství se tak více přiblížilo konvertitům z Ostrovů.

Osmihrotý kříž

Tento kříž je spojen hlavně s Řádem svatého Jana Jeruzalémského, známějšího pod jménem maltézští rytíři či johanité. Osm hrotů kříže představuje osm blahoslavenství, zmíněných v Novém zákoně:

1. Blahoslaveni chudí duchem, neboť jejich je království nebeské.

2. Blahoslaveni ti, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni.

3. Blahoslaveni tišší, neboť oni dostanou zemi za dědictví.

4. Blahoslaveni ti, kteří hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.

5. Blahoslaveni milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.

6. Blahoslaveni ti, kteří mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.

7. Blahoslaveni ti, kteří působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.

8. Blahoslaveni ti, kteří jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.

Johanité používali stříbrný kříž na černém a později červeném poli. Zelený osmihrotý kříž na poli stříbrném se objevuje v erbu Řádu svatého Lazara.

Jeruzalémský kříž

Jedná se vlastně o zlatý (žlutý) berličkový kříž doplněný o čtyři řecké kříže ve stříbrném (bílém poli). Byl znakem Jeruzalémského království (1099 – 1291), jednoho ze čtyř křižáckých států ve Svaté zemi. Z heraldického hlediska je zajímavý tím, že nerespektujte pravidlo, které říká, že v erbu nesmí přijít kov na kov.

Někdy je vykládán jako kříž evangelistů – velký kříž představuje Krista a čtyři malé pak Marka, Matouše, Lukáše a Jana.

Chíro´

Jedná se o Kristův monogram v podobě zkřížených prvních dvou písmen řeckého slova Χριστός – Christos.

Podle legendy se znak chíró zjevil císaři Konstantinovi před bitvou u Milvijského mostu (312 po Kristu), kde se střetl se svým politickým rivalem Maxentiem. Konstantin nechal Kristův monogram vymalovat na štíty svých vojáků a umístil jej i na svou bitevní standartu. Následné vítězství pak bylo připisováno Kristu a podle církevní tradice právě tato událost vedla ke Konstantinově konverzi a povolení křesťanství v Římské říši rok po bitvě.

Tlapatý kříž

Má podobu kříže s rozšiřujícími se rameny, ta mohou být ještě prohnuta dovnitř. Často se objevuje v heraldice – na znacích řádů či řádových dekoracích.

Jedna z podob templářského erbu nesla rudý tlapatý kříž, rovněž se objevoval na pruské královské standartě. Podobu tlapatího kříže má i německé vyznamenání Eisenkreuz (Železný kříž). Je také užíván Bundeswehrem a polskými Harcery.

Ondřejský kříž

Diagonální kříž, na kterém dle tradice zemřel svatý Ondřej. Jeho tvar X se shoduje s prvním písmenem ve slově Χριστός (Christos).

Nejčastěji se vyskytuje v heraldice – vlajka Skotska a zároveň součást vlajky Spojeného království, vlajka Amsterdamu či Ria de Janeira, znak ruského námořnictva.

Lotrovský

Kříž ve tvaru Y byl vyhrazen pro nejpotupnější popravy. Někdy na něj byli odsouzení přibíjeni obráceně – čelem k dřevu.

Antonínský

Má podobu písmene T (v řečtině se toto písmeno nazývá tau, od něj dostal kříž své druhé označení). Původně se jednalo o symbol perského boha Mithry (jehož kult se později velmi rozšířil v římské armádě) a syrského (a také fénického) boha Tammúze. Tammúz byl podobně jako Kristus asociován s rybářstvím a každoročně byla slavena jeho smrt a následné vzkříšení.

Křesťanství tento symbol, jako mnoho jiných, adaptovalo. Nejvvíc jej proslavil František z Asisi, který jej používal při podpisu. Proto se tau začalo říkat antonínský kříž.

Právě tento tvar mívaly Římany používané popravčí kříže.

Papežský

Má tři příčky, seřazené podle délky. Mají stejný význam jako papežská tiára (ta je pro změnu složená ze tří korunek) – je to znak trojité papežovi moci – v církvi bojující, vítězné a trpící.